Dějou se věci aneb září v gypsu

6. září 2013 v 21:52 | Dag |  Courám
To se tak vydáte do lesa na houby, jen na skok, protože prý moc nerostou. Hrdinně v sandálích a bez koše, protože nést po hodině v lese prázdný koš je neskutečná potupa.

Zastavíte na známém místě, v autě necháte partnera, protože tam jen nakouknete (samozřejmě je hlavním motivem hamižnost, protože kdyby rostly, musíte si nějak posichrovat možnost, že by je potkal dřív, než vy). A ejhle, tu křemenáč, tamhle další, to je paráda! Hupla, chca přeskočit ladně jako srnka (pomíjejíc své prostorové a hmotnostní reálné charakteristiky) se zřítíte do jámy, přičemž váš kotník se rozhodne, že zrovna v této poloze spolupracovat nebude a za řádného praskání a křupání vypoví službu. Samozřejmě na něj nedopadne ona srnka, ale spíše mastodont, jehož charakteru se vaše schránka blíží více a začne to. Tma před očima, šílená bolest, strašlivá smršť velesprostých slov, která, jak si později uvědomíte, vykřikujete na půl lesa vy sami. Au.
Vědomi si vlastní bezmoci a faktu, že ani tento řev není slyšet k autu, se pomalu zvednete a využívajíc vzrostlých stromů jako statických opor se pomalu přískoky blížíte k vozu. Partner neřídí, při představě 10 km s nutností řadit a šlapat na pedály se vám opět zamotá hlava a na mysl přijdou (a nejen tam ostatně) další sprostá slova. To už ovšem partnera vytáhne z vozu a vidí ztrhanou zničenou ženu, poskakující po jedné noze, sprostě nadávajíc a třímajíc v ruce tři babky a dva křemenáče (z toho jeden při tom pádu smeknul). Je mu jasné, že i jeho život visí na vlásku, takže přemůže záchvat smíchu, vybere vám z vlasů větvičky, jehličí a všechny tři šišky a čtyři ploštice, pokusí se vás podepřít a doprovodit do vozu. Víte, že vás čeká cesta plná vášní na dvojku, protože ta spojka se fakt nedá skoro vůbec sešlápnout, a přemýšlíte, co dál...

Doma zhodnotíte situaci, která není růžová, spíše modrofialová a otéká. 12 km do špitálu neodřídíte, tedy voláte přátele. Ti jsou mimo dům, fofrem se vrací, zjišťují, že jim nestartuje auto, natáhnou tedy kabely, zjišťují, že nejungují kabely, seženou tedy nové - a do hodiny či dvou jsou u vás. Cestou taky zjistí, že dochází benzín, ale naštěstí to dojedete. V nemocnici čekáte, před vámi je ženská, co má zlomenou pánev a stále na střídačku podepisuje a odvolává revers. Mezi tím vás pošlou na rentgen, kam si statečně dopajdáte. Po návratu z rentgenu vás volají do ordinace, paní zrovna dosepsala revers a jde domů. Doskáčete do ordinace, když tu slyšíte, jak paní rezignuje a bere revers zpět. Takže opět skoky do čekárny. Mezi tím přibyl pán s klíštětem na noze. V pátek, v osm večer. No to musí bavit, ne?
Konečně na řadě, mladý pohledný lékař vezme do rukou vaši pochroumanou nohu (samozřejmě vám běží hlavou něco jako "ještěže mi ji manžel před chvílí umyl a že jsem si včera ty nehty nalakovala!") a po prvním pokusu o zakroucení kotníkem málem přijde o zuby. Síla v noze, která se brání bolestivému pohybu, je až překvapivá. Pro všechny. Pan doktor s úsměvem kostatuje, že to není zlomenina, ale že se asi někde pod kotníkem natrhly nějaké vazy a že je jedinou šancí sádrová dlaha a po týdnu v klidu sádra. Uf. Ukecávání na ortézu či elasťák nemá smyslu. A tak odskáčete na sádrovnu a necháte se omotat nejdřív kusem vaty a pak první várkou sádry.
Saniťák vám má nastavit podpažní berle dle výšky, což mu však nejde, a tak s kamarádkou samy zasáhnete a nějak to zmáknete. Prý celý týden bez došlapu? To se fakt nedá!

To be continue,....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hanicka hanicka | 6. září 2013 v 22:32 | Reagovat

To  bylo napinavy! O_O

2 Ella Ella | Web | 10. září 2013 v 9:43 | Reagovat

Tak to teda byl zazitek a jedine co me hned napadlo bylo velke Auuuuuc.At se brzy zahoji.

3 hacienda-ve-stredohori hacienda-ve-stredohori | E-mail | Web | 10. září 2013 v 10:07 | Reagovat

Ello, děkuju. Zatím to není slavný, ale žiju :-) Třeba to byl prst z nebes, zařizující odpočinek od pracovního procesu... :-D

4 Magdaléna Magdaléna | Web | 10. září 2013 v 17:42 | Reagovat

Páni, tak to jsem se doopravdy zasmála :). Chápu, že je to vážná věc, ale píšeš tak poutavě, že to prostě nejde.
Děkuji za zařazení do oblíbených. Po přečtení tvého vtipného článku si ho neuvěřitelně vážím :).
Zavítám sem rozhodně častěji. Děkuji, že ses mi ukázala a já mohla poznat pisatelku, které se situace nejeví růžová, ale modrofialová. :)
.
Samozřejmě brzké uzdravení a spoustu zážitků na podobné články :)

5 hacienda-ve-stredohori hacienda-ve-stredohori | E-mail | Web | 10. září 2013 v 19:26 | Reagovat

Milá Magdaléno, děkuju moc za pochvalu! I já jsem ráda, že jsem potkala tvůj blog - moc se mi líbí! Tak vše dobré do dalších písmen a fotek a vůbec,...

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama