Jakoby nic...

8. června 2013 v 21:01 | Dag





Je to zvláštní, žít "v tom" - jezdit do práce a z kopců nad Zahradou Čech, která se stala jezerem a cestou městem se, až na"start" kousek od Labe, rozhlížet a hledat nějaký náznak zvláštní situace. Až na častější houkačky a hluk vrtulníků nic. Nula. Lidi dál chodí do práce (většina), parta v oranžovejch vestách zametá náměstí, sociálně slabí v jednom z "domů hrůzy" pouští na plný pecky rádio a vykecávají jako vždy.
V kanclu otevřu bakón a strnu - pohled na zatopené okolí a většinu obzoru mne hodí zpět do reality. Voda stoupá skoro před očima, koupaliště mizí, pole, pokrytá bílými plachtami, už jsou jen hnědá. Hučí to a voní (zatím) - jako v létě u vody.
Před 11 lety jsem byla pomáhat ve Klích a v Děčíně a tak si trochu pamatuju, jak to bude "vonět" už za pár dní. Pamatuju si zoufalství lidí, pláč, ostych ve skladech s humanitární pomocí (většinou ostych těch, kterým voda vzala vše) a taky opakované příchody těch, kteří na tom, dle informací jiných místních, tak špatně nejsou. Pamatuju si, jak jsme s kolegyněmi, bušíc kladivy a kramlemi do zdí a spár těch domů, které nebyly určeny ke zbourání, pod rouškama zpívaly a místní chodili poslouchat a zpívat s námi (a plakat). Vzpomínám na večery v hospodě, kde se každodenně zpíjel do němoty pán, kterému voda vzala vše, včetně domu, který spadl. Vidím domy, kterými je vidět skrz nejen zepředu dozadu, ale taky zespoda na nebe, protože jim voda vzala i stropy. Panenku, ležící za oknem jednoho takového domu.

Tak jako ostatní jsem nečekala, že se to tak brzo zase vrátí. Nečekala jsem ani, že se ocitnu skoro v centru dění, ač v kopci, ohrožená jen lokální zápavou momentálně zdivočelého potoka. Každou chvíli chodit kontrolovat potok, leje a leje. Jak je těm, kdo "to" žijí pořád dokola? Jasně, není dobře obývat zaplavované říční nivy, jak píše pan Doležal z Reflexu; jasně, sklízíme, co dlouhá desetiletí (ne-li déle) "sejeme" svojí nepéčí o krajinu. Ale co je to platné těm, kteří jsou v těch nivách v podstatě uvěznění? Nemají peníze na to, aby se přestěhovali jinam, domy jsou nepojistitelné a v podstatě neprodejné.
Těžko to řešit nebo vyřešit. Teď je třeba zase máknout. Nějak - poslat koruny, pár litrů Sava, dezinfekce nebo se sebrat a jet pomoct. Třeba je to (krutá) vybídka odněkud z výšin, abychom v těch kolem viděli bližní...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lea Jennifer Lea Jennifer | Web | 8. června 2013 v 21:18 | Reagovat

Aspoň, že to ten národ zase trochu stmelí..

2 Niculik Niculik | E-mail | Web | 8. června 2013 v 22:09 | Reagovat

[1]: Přesně, všechno zlé je k něčemu dobré a tyto povodně nejsou výjimkou. Jakože se Česko občas jeví jako opravdu zoufalý a beznadějný stát, když přijde do tuhého, Češi se spojí a každý se snaží přiložit ruku k dílu - jak už manuální, nebo finanční pomocí - a proto jsem na Čechy hrdá.

3 hacienda-ve-stredohori hacienda-ve-stredohori | E-mail | Web | 8. června 2013 v 22:39 | Reagovat

[1]: Doufejme

[2]: No, už jsem se opět i letos setkala i se zneužitím pomoci - a z toho je člověku echt na zvracení...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama