Květen 2013

Poslední týdny se vyznačují hnusem

11. května 2013 v 10:51 | Dag
Začalo to tím, že nám ukradli popelnici. Starou, ošklivou, ale funkční. To naštve.Nová stála 800.

Pak jsme zjistili, že naše auto Venouš už opravdu potřebuje opravu. Potřeboval. Doposud jeho opravy do život neohrožujícího stavu spolkly k 15 000 Kč. Ach jo.

Před týdnem jsme zjisitli, že naše 3,5 roku stará lednice nefunguje. Po různých peripetiích a radách a poradách + zkoušení věcí jako bylo třeba "zatopte jí" (máme doma kolem 13 - 15 stupňů, což prý je na lednici málo) jsme se shodli, že bude nutnou zakoupit novou. 8000 necelých.

To všechno vem čert. Ve středu 8. 5. nám nějaký hajzl přejel Šklíbenku.Byla na místě mrtvá. Přeju mu, ať skončí stejně. Nejde to překousnout, zapomenout... Všude na nás dál vykukuje, čekáme, kde vyskočí a zavrká....



Duben 13

11. května 2013 v 10:44 | Dag

V dubnu konečně vítězí (aspoŇ na procenta) jaro! Bledule, kterých kvetou statisíce nedaleko naší vsi, jsou toho jasným důkazem.

Taky začínáme více pracovat na pozemcích Usmívající se. Za domem už jsou připraveny záhony na bylinky a zeleninu.



Před domem řádím s kytkama. Bohužel jsem zjistila, že se začíná ukazovat můj první významný nepřítel. Je jím bršlice kozí noha, která prorostla a prokořenila celou předzahrádku tak dokonale, že není možné vykopat v ní dolík pro cibulky či hlízy. A tak začíná první díl (nejspíš nekonečného) boje - růčo vše kopu, nejprve motykou, pak mi mužíček pomůže rýčem, hrst za hrstí hlínu protřepávám, vybírám kořeny a vozíme je v kolečku na kompost, který už Vít postavil. Snažím se hrabošit do půl metru hloubky, soused se mi směje, jestli prý nekopu metro. Grrr...
Po týdnu (sic!!) je první záhon hotov a tak do něj začínám sázet různé hlízy a oddenky a radostně očekávám, až něco vystrčí hlavu (zatím netušíc, že to, jako první, bude již zmíněná bršlice).


Přijel Vítkův otec a v jednom dni postavili dorotkám (= slepicím) krásný výběh. Takže nastal odlov, sestřih levého křídla a propuštění do plenéru. První dny jsou pro ně stresové, neumějí vlézt do kurníku, takže je vždy večer chytáme a cpeme dovnitř, ráno je koštětem vystrkujeme zase ven, nadávaje, jak jsou slepice blbá zvířata. Během týdne to už ale holky umí na jedničku. Zavírání je nutné, všichni sousedi varují před kunami a liškami, které teď navíc mají mladé a tak určitě shání potravu kde se dá.


Rumík zaslechl ta varování a hlídá Úžasný


Březen 13

11. května 2013 v 10:25 | Dag
V březnu se začíná probouzet zahrádka, ale zima pořád dává vědět, kdo je tu pánem. Takže topíme a topíme, a dohrabáváme se v uhelně i dřevníku neveselých rohů a koutů, což znamená, že to jaro by už fakt mělo přijít, nebo tady zmrznem. I přes sníh a holomrazy (nejvíc bylo asi -17) začínají kvést talovíny a sněženky.

Přijela na "kontrolu" moje maminka, takže jsme ji vytáhli ven, do vsi a nad ves, aby viděla, jak je tu hezky.


Zasela jsem taky spoustu různých semínek a každý den je očima povytahovala ze země a chránila před necitlivýma kočičíma pracičkama... Kdybych tak věděla, co bude zanedlouho,...


Talovíny nám dávají najevo, že sluníčko už brzo vyhraje!


Únor 13

11. května 2013 v 10:10 | Dag
Venku je zima a hnusně, tak jsem se od kamarádky naučila základy háčkování. A hned přišla objednávka - vyrobit malou čepičku jarmulkovitou s otvorem na temeni, aby mohly odcházet myšlenky. Využita bude při chladných večer při čtení a při případných návštěvách židovských hřbitovů,... Zde je: -)



Koncem února jsme se rozrostli o další obyvatele - pořídili jsme si šest slepiček (resp. kuřic) plemene Dominant v různých barevných mutacích. Bílé jsou Gabra a Málinka, šedé Stázka a Plónka, rezavá Rozárka a černá je Háta. Zatím bydlí v boudě-budce v kotelně, aby nenamrzly a nebylo jim ublíženo.


Do starého baráku patří staré postupy, a tak se učím vést kvásek a péct z něho kváskový chleba. Samozřejmě v troubě, pekárnu nemaje. Tohle je jeden z prvních výtvorů - mňam!


Každou chvíli sněží, kočky odmítají chodit ven a radši "loví" ptáčky přes sklo. Občas psychicky nevydrží a skočí do okna, takže se bojíme o zdraví okna i zvířete. Ale všichni to ve zdraví přežijí.


Určitě se toho dělo víc, ale už nevím :-) Duben bude lepší, slibuju!

Po čtyřech měsících,...

11. května 2013 v 10:03 | Dag
Dlouho jsem nepsala, zjišťuju totiž, že spousta práce, která na nás všude kouká, má dva výsledné efekty. Buď, za a), na to vlítnem a pak jsme tak hotoví, že není sil na nic, nebo, za b), nevlítnem na nic, neboť nevíme, kde efektivněji začít, a jsme tak znechucený, že vlastně není co psát :-)

Koukám, že fotit celkem stíháme, takže několik následujících článků bude ilustrovat naše konání a nekonání, nše okolí atd. A to nejsmutnější bude na konec... Plačící