Přivezli uhlí

2. ledna 2013 v 20:03 | Dag
Na dnešní ráno jsme měli domluven dovoz uhlí. 33 metráků ořechu, abych byla přesná. Prý to tak má náš kotlík zplynovací nejradši.
No, a tak jsem vyrazila z domova v sedm, abych dle instrukcí internetu nalezla bankomat a včas dorazila na místo určení. Parkování proběhlo na 1, podle mapky velmi blízko bankomatu. Jdu ulicí nahoru, nic. Jdu tedy dolů bručíc něco o blbejch mapách a blbejch bankách. Nic. Prostě tu není. To není možná, ne? Ptám se v trafice - "jó, mladá paní, bejvávalo, ten už je dávno pryč". Grrrrrr - co teď? Do hodiny musím najít jiný bankomat, doufat, že nová karta fakt funguje a přesunout se o 30 km jinam... Vyrážím statečně do vedlejšího města, tam vím, kde je. Uf. Je tu. Funguje. PIN jsem si napsala dobře. Má prachy. Dá prachy? Dal prachy! Skoro neuvěřitelný, po dnešním úvodu do dne.
Naskočím do Venouše, honem honem. Jednak abych přijela včas a pak taky proto, že jsem si nekoupila parkovací lístek, hehe Úžasný
Dorazím k domku o 10 minut dřív, než bylo smluveno. Odmykám, světla svítí, voda teče, dokonce je tu celých 5 stupňů! (proti pondělním dvěma téměř Sahara) Snažím se otevřít bránu, která vede ke sklepnímu okénku. Nejde to. Je zarezlá, rozvrzaná, špinavá. No, já mám co kecat, můj flaušák už je špinavej taky. To nám ten den hezky pokračuje! Snad to otevře ten Pan uhlák, jak jsem překřtila pána, kterej uhlí doveze. A už slyším v ulici níž brzdit náklaďák, ptá se jakési paní, kdeže jsou ti troubové, co kupují uhlí v sezóně, kdy je nejdražší. Paní neví. Mávám a Pan uhlák je tu. Ukazuju mu bránu a prosím o otevření, prostě mi to nejde, no. Pan uhlák zabere, nejdřív jen tak dietně, pak ale s plnou silou. Brána vzdoruje - asi z posledních sil. Pan uhlák vítězí a vjíždí k okénku. Je utěsněno balíkem slámy, igelitem a železnou tyčí. Když je odvalím a okénko mi zůstane v ruce, pochopím proč. Nu což, je to starý prostě.
Pan uhlák vyndá z pod korby dopravník, podloží ho pár cihlama, nad něj naskládá plechové zábrany, takže vyrobí takovej tunel, co vede do sklepa, do násypky profesionálně namíří výsypku a už to frčí. Uhlí lítá jak divý, skoro ani kousek mimo. Během deseti minut je po všem. Vypláznu bezmála deset tisíc, Pan uhlák uklidí, zavře přichcíplou bránu a je fuč.
Do sklepa se bojím jít podívat - to uhlí tam lítalo snad nadzvukovou rychlostí a tak dnes nechci vidět tu spoušť, co tam možná nadělalo. A možná taky ne... Mrkající
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Amelie Amelie | Web | 8. ledna 2013 v 3:29 | Reagovat

A jak to ve sklepš vypadalo? :-)

2 hacienda-ve-stredohori hacienda-ve-stredohori | 10. ledna 2013 v 20:46 | Reagovat

Hromada uhlí pod bojlerem, prostor pro uhlí určen skoro prázdný... Ale ono se to spálí a až se přestane topit, zbytek naházíme, kam patří ;-)

3 Kejt Kejt | Web | 29. ledna 2013 v 14:33 | Reagovat

A já ti tiše záviděla- my musíme vozit uhlí od branky v kolečkách, ale tož zase tělocvik...tak to je teda síla- příště by to chtělo ještě udělat tunýlek, ať se to teda sype, kam má :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama