Odchod

14. prosince 2013 v 7:49 | Dag
Milí a milé,

bylo mi tu s vámi hezky, ale vzhledem k tomu, co se tu v posledních týdnech dělo, resp. hlavně k tomu, jak to bylo "řešeno" a "probíráno" s uživateli, jsem se rozhodla odejít. Pokud budete chtít i nadále vědět, co se děje v Haciendě, písněte vzkaz a já vás bleskem přesměruju na nové místo :-)

Krásný zbytek Adventu a požehnané Vánoce.

DaG

 

Jak nám to tu hezky nefunguje

8. prosince 2013 v 8:38 | Dag
27. 11. 2013
Dobrý den,

aktuálně pracujeme na technické údržbě systému, která eventuálně může v některých případech zapříčinit dočasně sníženou funkčnost služby nebo jejích vybraných částí. Obnovení plné funkčnosti lze pravděpodobně očekávat v průběhu zítřka nebo do konce tohoto týdne. Za případné nepříjemnosti se omlouváme a děkujeme za pochopení.

--
S pozdravem

Standa
Tým Blog.cz

Zima je tu

7. prosince 2013 v 22:00 | Dag
Zima je tu! Samozřejmě vždy přijde tak, aby to mělo "grády". Dnes jsou grády ještě umocněny tím, že musím do práce a pak ještě dál do krajského města. Autem. Hlavně tedy cesta za pár chvil bude chutná. Vyfotila jsem, jak to tu včera vypadalo:
Během večera a noci napadlo dobrých 10 cm, ráno nás budel traktor, který s radlicí prohrnoval silnici. Sypat ani solit se v chráněnejch oblastech nesmí. Dnes už mne to nepřekvapí, ovšem v lednu, když jsme se nastěhovali, moje otázka "Kdy přijede sypač" pobavila přes sousedku půl vsi :-) Auto už si zvyká, že jezdí na dvojku, max. trojku a na silnici trochu plave (pak je na jaře nervózní, když má normálně jet), každodenní adrenalin s vyjížděním ze dvora (do kopečka) se stává rutinou a obtíže s topením už bereme zcela s úsměvem.
A mí moravští rodičové volají a nechtějí věřit tomu, že pouhé tři a půl hodiny od nich je Sibiř :-)
 


Advent v chalupě

5. prosince 2013 v 20:58 | Dag |  Tvořím
Letošní Advent je nějak ukrutně rychlej. Mizí jako když fouknu do pampeliščí odkvetlé hlavičky a v práci je toho tolik,... A tak jsem věnce tvořila až v úterý a adventní kalendář letos mužík nedostal vůbec. Ale třeba vám ukážu ten loňskej...


Naše felinoterapeutické zážitky

24. listopadu 2013 v 22:22 | Dag
Jak je zde již několikrát zmíněno, jsme vlastníky, nebo možná jsme podnájemníky, tří koček. Rumík je již dospělý kocour, kříženec mainské mývalí a britky, Vilemína, britka, přišla po smrti Šklíbenky, a nechtěnec Prokop, kterého jsem dostala k narozeninám, je běžný mourek vesnický. Felinoterapií se však zabývá jen hraběnka Vilemína. A tato slečna má své vrtochy - o poslední historku, v níž jsem byla za hysterku, se s vámi chci podělit.


Kváskový chlebík "nově"

10. listopadu 2013 v 18:23 | Dag |  Vařím a peču
Ještě jsem zapomněla na jeden "bod programu" - a to ten nejlepší. Je jím chlebík, domácí, bezpekárnový, kváskový, žitno-pšeničný.


Nedělní menu

10. listopadu 2013 v 15:08 | Dag |  Vařím a peču
O víkendu jsem se zase chopila vařečky a "opřela se" do kuchtění. Sobotní hovězí guláš a květákový krém snad není třeba fotit, tak aspoň dnešní menu - pstruh s kapustičkami a bramborem a koláč bez tuku, zato se spoustou jablek.



Domácí harisa

3. listopadu 2013 v 20:37 | Dag |  Vařím a peču
Mužíček měl narozeniny a když jsem tak přemýšlela nad vhodným dárkem, dostaly se mi do spárů maminčiny kozí rohy - pálivé papriky; a to v množství větším než velkém. A tak jsem chvíli pátrala na netu, kombinovala různé recepty a pak se dala do akce.


Víkendové vaření a pečení

3. listopadu 2013 v 15:27 | Dag |  Vařím a peču
Během Dušičkového víkendu jsme oslavili narozeniny mé lepší polovice a při té příležitosti se mi hned chtělo víc vařit a vyrábět dobroty.
Popasovala jsem se poprvé se žralokem a taky s prvním receptem z mé nové kuchařky Frances Mayes "Vaříme s toskánským sluncem". Jak to dopadlo? Koukněte:

Co nového u nás

22. října 2013 v 19:25 | Dag |  Bydlím
Říjen se šine ke konci a my se pomalu smiřovali s tím, že na jaře bude u nás před domem kvést pár chudobek - pro neznalé - info k doplnění zde:


Srdeční záležitost

9. října 2013 v 20:22 | Dag |  Píšu
Vlak drncá, chlápek naproti tupě zírá z okna a žvejká a ani to mu nepomáhá přerazit smrad z cigár, kterej vylučuje každou buňkou. Holčina s linkama kolem úplně celej očí a ještě i kousek od nich a v neónkovejch hadříkách podupává do rytmu čehosi, co jí dusá do hlavy ze sluchátek s podivnou kočkou bez huby a s debilním výrazem. Babča u dveří šustí klokankama, který žvejká už z Lovosic. Naproti sedí typ v parádním obleku s kravatkou, na klíně noťas a cosi důležitě datluje na klávesnici.
A všichni máme stejnej cíl.

Přituhuje!

3. října 2013 v 22:11 | Dag |  Bydlím
Dnes u nás prvně mrzlo. 400 m. n. m. není zjevně nic moc pro dlouhá babí léta. A víte, jak se to pozná i bez teploměru?

Loučení

1. října 2013 v 20:53 | Dag |  Zahradničím
Nerozumím tomu, jak různě staří či mladí lidé vnímají běh času a života. Když jsem byla dítě, utíkaly mi dny tak pomalu, prázdniny byly celým mořem času, až to člověka naplňovalo neskutečným nadšením, radostí a pocitem, že má před sebou snad roky volna. Na střední to ještě šlo, pak dál už jsem měla pocit, že se můj život zužuje na zkouškové 1 a zkouškové 2 :-). A dnes, pár let po škole, je všechno ještě docela jinak.

Zdravotnická anabáze naposledy

28. září 2013 v 21:36 | Dag |  Courám
Včera jsem se vydala naposledy na chirurgickou ambulaci zdejší okresní nemocnice, abych se rozloučila se sádrou, kterou mi mezitím manžel tak hezky pomaloval a vrátila se od skokanů a lezců mezi chodce S vyplazeným jazykem


Vesnická romance

18. září 2013 v 12:17 | Dag |  Píšu
Před necelým rokem jsme se z města přistěhovali na vesnici. Koupivší domek spojený s roubenkou, okouzlení krásným prostředím a nalákáni vzpomínkami přítelkyně, která zde žila a básní o kulturní obci plné hodných, milých a akčních lidí, kde to žije divadlem, muzikou, je tam pěkná knihovna atd. Ovšem nějak jsem zapomněla, že přítelkyně je z řad dříve narozených a žila zde před bezmála padesáti lety.

Strasti zavařovací

15. září 2013 v 17:35 | Dag |  Vařím a peču
Nevím, jak jste se zavařováním začínali/y vy, a možná i proto píšu tento příspěvek Mrkající.

Tejdny v gypsu podruhé

10. září 2013 v 20:28 | Dag |  Courám
A jak to bylo dál, po tom slavném předgypsování?
To vám tak řeknou, že máte za tejden přijet na kontrolu a na dotočení sádry a pošlou vás s podpažními berlemi a příkazem "Fakt nechodit, skákat!" domů. No jo, pokud je někdo éterické tintítko o padesáti kilech i s postelí, dá se možná o nějakých vrabeččích skocích uvažovat. Ovšem žena mého postavení a povážení,....? To fakt ne... A tak se o podpažky elegantně opírám a ta dlaha, co je mi přes prsty už teď dost volná a do šířky i délky počítá se vším, včetně náhlého záchvatu akromegalie, se jen tak nešťastně komíhá zespoda nahóru a zase zpět. Přijde mi, že to asi není úplně v pořádku, ale když se tomu saniťák,který mi ji vyrobil, nediví, nekomentuji nic a pajdám k autu kamrádky, kteráž mi nese již nepotřebnou botu a kabelku. Jedeme domů.

Dějou se věci aneb září v gypsu

6. září 2013 v 21:52 | Dag |  Courám
To se tak vydáte do lesa na houby, jen na skok, protože prý moc nerostou. Hrdinně v sandálích a bez koše, protože nést po hodině v lese prázdný koš je neskutečná potupa.

Kredenc

30. srpna 2013 v 9:32 | Dag
Kredenc po prababičce už "bydlí"!

Nové obyvatelky a noví obyvatelé

30. srpna 2013 v 9:30 | Dag
Protože se nám ozvalo pár lidí, kteří by si od nás rádi brali vejce, zakoupili jsme, po zralé úvaze, další obyvatelky a jednoho obyvatele, našeho dvora. Ještě jsou malé, ale věříme, že do zimy začnou nést...

Kam dál